Knihu The Lucifer Effect psychologa Philipa Zimbarda by měl číst každý HR manažer a manažerka!
Možná je to trochu nadsázka, už jen proto, že knihal je dost dlouhá a některé pasáže ne příliš čtivé, ale zase ne velká. Co by HR manažeři měli znát je hlavní poselství knihy – i dobří lidé sklouznou ke zlu pokud je tak systém nastaven. A systémem mohou být a jsou i firmy a zlem nemusí být jen brutalita, ale například podvodné nebo neetické jednání.
Pojďme k obsahu knihy.
První část rozebírá známý Stanfordský vězeňský experiment, který Zimbardo provedl v roce 1971. Tehdy byla vybrána skupina perfektně normálních vysokoškolských studentů dobrovolníků pro dvoutýdenní experiment vlivu vězeňského prostředí na psychiku vězňů. Předem byli vyloučeni studenti byť i s latentními psychickými problémy a sklony k násilí. Maketa vězení byla postavena v suterénu univerzity a dobrovolníci byli náhodně rozděleni na vězně a dozorce. Philip Zimbardo byl vedoucím experimentu a současně „ředitelem“ vězení. Experiment je známý zejména proto, že musel být již po šesti dnech zastaven pro přílišnou brutalitu „dozorců“. Ještě zajímavější je, že byl zastaven na základě intervence přítelkyně Philipa Zimbarda, nikoli na jeho podnět, což on následně vysvětluje chybou zdvojení rolí vedoucího experimentu a ředitele vězení. Jinými slovy, systém olivnil chování „dozorců“ i „vězňů“ a chování Zimbarda samotného.
Druhá část knihy je zajímavější. Je zde množství příkladů dalších experimentů a situací, které potvrzují velký vliv systémů na chování jednotlivců. Větší rozsah textu je věnován případu týrání vězňů ve věznici Abu Ghraig, kde se týrání dopustili příslušníci armády USA. Vedení armády vydalo řadu prohlášení, kde uvedlo, že se jednalo o selhání jednotlivců (bad apples in good barrel). Zimbardo celkem přesvědčivě dokazuje, že se jednalo o selhání systému, za ketré je odpovědno právě vedení armády.
Pro HR manažery jsou zajímavé příklady z firemního prostředí. Například v jednom experimentu z nemocničního prostředí volal sestrám jim neznámý doktor, který tvrdil že je na cestě do nemocnice za svým pacientem. Doktor přikázal setře aplikovat pacientovi 20 mililitrů léku Astrogen s tím, že písemný příkaz podepíše později až dorazí. Obal léku přitom jasně uváděl, že běžná dávka je 5 ml a varoval před dávkou vyšší než 10 ml. Většina ze sester, konkrétně 21 z 22 testovaných, se rozhodla lék pacientovi podat. Když se badatelé dotazovali srovnatelné skupiny sester jak by se v takové situaci zachovaly, tak většina uvedla, že by odmítly lék podat. Jinými slovy, máme tendenci přeceňovat svoji morální sílu, ale v praxi snadno podlehneme okolním podmínkám.
Kniha na závěr obsahuje desatero jak se jako jednotlivec bránit sklouznutí ke zlu, zajímavější ovšem může být zobecnění jak se bránit jako firma. Takové zobecnění by si měk udělat každý HR profesionál nebo profesionálka.
Mne osobně napadly tyto body:
- Podporujte snadné přiznání chyby, tím se z nich le poučit a vyhnete se jejich řetězení
- Pěstujte si interní opozici a naslouchejte diverzním hlasům
- Podporujte osobní odpovědnost za rozhodnutí
- Vyvažujte týmový a individuální přístup k zaměstnancům, nesmí se z nich stát anonymní masa
- Využívejte externí feedback nezatížený provozní slepotou všude, kde je to možné
K tomu bych dodal, nikdy nic nemějte za samozřejmé, zejména ne to, že se to ve vaší firmě nemůže stát.
Rozšíření obzorů s knihou The Lucider Effect vám přeje,
Vladimír Braun
Zde je odkaz na doprovodný web knihy http://www.lucifereffect.com/
